Toyen /
První dáma surrealismu

Toyen je dodnes jednou z nejznámějších a nejuznávanějších avantgardních umělkyň na světě. Biografie této svobodomyslné malířky a výrazné osobnosti meziválečné umělecké avantgardy, která sama o sobě šířila mnoho mýtů, odkrývá dosud neznámá fakta a zachycuje historii mnoha obrazů.

Spisovatelka a filmová režisérka Andrea Sedláčková prošla desítky archivů, policejních záznamů a dosud nepublikovaných deníků, aby objevila skutečnou Toyen. Strhujícím způsobem líčí její milostný život a dění mezi českými a francouzskými surrealisty a levicovými intelektuály. Dopřává nám setkání s Vítězslavem Nezvalem, Karlem Teigem, Jindřichem Heislerem, André Bretonem, Benjaminem Péretem, Paulem Eluardem a samozřejmě s Jindřichem Štyrským. Půvabné líčí pražské a pařížské galerie, kavárny, kabarety a nevěstince i atmosféru míst, kde malířka a její souputníci pobývali a tvořili. Současně nás seznamuje s historií mnoha Toyeniných obrazů.
Text doprovází přes dvě stě reprodukcí a dokumentárních černobílých i barevných fotografií.

vázaná, 576 stran
nakladatelství Prostor

Autor: Andrea Sedláčková

Andrea Sedláčková se narodila v roce 1967 v Praze, vystudovala scenáristiku na FAMU. Po podpisu petice Několik vět byla předvolána k výslechu na StB, který se stal impulsem k její emigraci do Francie, kam odešla v létě 1989. V Paříži absolvovala katedru střihu na filmové škole. Filmovým debutem Andrey Sedláčkové se stal thriller Oběti a vrazi (2000) s incestní tematikou, posléze natočila snímek Musím tě svést (2002), kombinující milostnou zápletku s politickými motivy. V roce 2014 měl premiéru její celovečerní hraný film Fair Play o státem organizovaném dopingu v osmdesátých letech v komunistickém Československu. Andrea Sedláčková je též autorkou celovečerních dokumentárních filmů Život podle Václava Havla či Toyen, baronka surrealismu a mnoha dalších dokumentárních a hraných televizních filmů. V nakladatelství PROSTOR debutovala literárním dokumentem Moje pařížská revoluce (2014), po němž následovaly romány Každý něco tají (2017) a Téměř nesmrtelná láska (2021). V roce 2021 byla ve Francii vyznamenána Řádem umění a literatury v hodnosti rytířky.