15 hitů podzimní sezóny
od 19/10/2023 ve vašem knihkupectví
od 19/10/2023 ve vašem knihkupectví
Román Nic je závažnou zprávou o mladých lidech. V čem vidí smysl svého života. Jak snadno se mohou pod tlakem vrstevníků proměnit v násilnická monstra. Pomůže jim vlastní svědomí najít cestu zpět?
Vzhledem k otevřenosti, s jakou Janne Teller popsala myšlení a chování studentů v jednom dánském provinčním městě, byla kniha v Dánsku nejprve zakázána a vyšla až po celospolečenské diskusi. Následně byla přeložena do 35 jazyků a dosud se prodalo přes jeden a půl miliónů výtisků. V několika zemích je dokonce na seznamu povinné školní četby nebo mezi tituly doporučené četby studentů filosofie a psychologie. Kniha se dočkala několika divadelních adaptací a stala se předlohou k filmovému zpracování. V Čechách a na Slovensku je film Nic k vidění v kinech od začátku letošního června.
Hlavní postavou příběhu je Pierre Anthon, který první školní den dospěje k názoru, že nic nemá smysl, na ničem nezáleží, takže nemá cenu nic dělat. Odejde ze třídy, vyleze na strom a odmítá slézt. Spolužáci se s jeho názory nehodlají smířit. Nejsou si sice úplně jistí, zda nemá náhodou pravdu, protože jsou ale odmalička vedeni k tomu, aby v životě něčeho dosáhli, byli někým, něčím, a snaží se ho ze stromu dostat. Nejprve mu vyhrožují, házejí na něj kameny, vždyť zpochybnil jejich životní vizi, jistotu. Později mu smysl života dokazují tím, že vytvoří jakousi hromadu smyslů. Vrší pod strom své oblíbené věci, mezi něž patří například knihy, adopční listina, křeček, ale postupem času se začnou obviňovat z nedostatečné hodnoty věnovaných předmětů a vyvíjejí na sebe navzájem nátlak k větší a větší oběti. A tak se na hromadě objeví vykopaná rakev s pozůstatky bratra jednoho z hochů, useknutý prst nebo odťatá hlava psa. Situace spěje k velké tragédii.
Text Janne Teller je rovněž o osamělosti a odlišnosti. Pierre Anthon žije s rodiči v komuně, která pěstuje biopotraviny a chová zvířata, aby byla potravinově soběstačná, a tím se od ostatních dětí zásadně odlišuje. Sice se separuje sám, dobrovolně a svobodně vyjadřuje svůj názor, ale právě proto, že je jiný, ostatní dráždí a vyvolává v nich agresivní chování a jednání. Nikdo ze spolužáků se Anthona nesnaží pochopit, nikdo nestojí na jeho straně. Jinakost se neodpouští.
Dalším závažným tématem je zde způsob ovlivňování a manipulace. V knize jen velmi okrajově vystupují dospělí lidé. Děti si své problémy chtějí řešit samy. Rodiče ztratili svůj vliv a chování jednotlivce už od školních let ovlivňuje zejména komunita vrstevníků, s níž se dotyčný stýká. Internet a média skýtají mnoho návodů, jak manipulovat ostatními a kdo má k takovému chování sklony, většinou dokáže ostatní ovlivnit natolik, že udělají věci, o nichž by za normálních okolností ani neuvažovali.
vázaná, 160 stran
nakladatelství Pulchra
Tuto knihu můžete zakoupit také v elektronické verzi.
(8. dubna 1964, Kodaň) je dánská spisovatelka a esejistka s rakouskými a německými kořeny. Vzděláním makroekonomka, pracovala pro OSN a Evropskou unii v oblasti řešení konfliktů a humanitárních otázek především v Africe. Od roku 1995 se plně věnuje literatuře, účastní se celosvětových veřejných debat o demokracii a lidských právech, publikuje politické eseje v nejrůznějších světových médiích.
Ve svých knihách se soustřeďuje především na existenciální a etické otázky života a lidské civilizace, což často vyvolává kontroverze a vášnivé diskuse, na druhé straně však její díla získávají po celém světě prestižní literární ocenění. Mnoho jejích knih bylo divadelně adaptováno a hrají je soubory po celém světě, dvě z nich jsou zpracovány také jako opery (Londýnská královská opera a Stuttgartská opera). V roce 2022 vznikl podle předlohy románu Nic (Intet) stejnojmenný film v režii Trine Piil Christensen a Seamusa McNallyho, který je od června 2023 promítán i v českých kinech. Knihy Janne Teller byly dosud přeloženy do 36 jazyků.
Janne Teller knižně dosud vydala: Odins O (Odinův ostrov, 1999), nordickou ságu o náboženském a politickém fanatismu; Hvis der var krig i Norden (Co kdyby tady byla válka, 2004) pokládající základní otázku, co by člověk dělal, kdyby v jeho zemi vypukla válka – původně psáno pro severské země; Kattens tramp (Kočičí dupání, 2004, v němčině vyšlo pod názvem Europa, Alles was dir fehlt) zamýšlející se nad historií a budoucností Evropy a nad tím, co to vlastně znamená být Evropanem; Kom (Přijď, 2008), román o etice v umění a v realitě; Afrikanske veje (Africké cesty, 2013), příběh dánského páru, který cestuje po Keni, kde žena byla v minulosti provdána za černošského občanského aktivistu, který byl zavražděn; Alt (Všechno, 2013), osm příběhů, jejichž prostřednictvím Janne Teller nutí čtenáře přemýšlet o identitě, hněvu a násilí, integraci a vyloučení, zneužívání a vykořisťování, multikulturních rozdílech a podobnostech, vraždě a trestu smrti, o svobodě a jejím omezení; At ga nogen (Kráčet nahý, 2018), soubor jednadvaceti esejů o umění a snaze být člověkem v globálním, multikulturním a stále více virtuálním světě.
Doslova literární revoluci způsobil román Janne Teller Intet (Nic, 2000), v němž autorka řeší smysl života pohledem žáků základní školy. Po prvotním zákazu se kniha Nic postupně stala oceňovaným mezinárodním bestsellerem, kritiky oslavována jako nová klasika, které se dosud prodalo více než 1,5 milionu výtisků.
K oceněním, kterými byla autorka poctěna, patří například americké ceny Michael L. Printz Award a Mildred L. Batchelder Award, švédská Peter Pan Prize, dánská Drassowson‘s Prize, německá Dia Zeit, Luchs Preis nebo francouzská Le Prix Libbylit. Získala také cenu dánského ministra kultury a v roce 2021 jí pákistánský prezident udělil ocenění Tamgha-e-Pakistan za pomoc lidem v Džammů a Kašmíru.
Janne Teller žila na mnoha místech na světě, v Bruselu, Paříži, Miláně, Berlíně, v Londýně a New Yorku, ale také v Dar es Salaamu nebo v Maputuo. V současnosti se vrátila do Dánska, kde renovuje starý dům a chová arabské koně. Je rovněž aktivní jezdkyní a v roce 2022 získala se svou klisnou OX Arabian Magnums Javannah titul šampióna východní Anglie ve vytrvalostním dostihu na šedesát kilometrů.
Ve filozofickém románu se třída sedmáků snaží dokázat svému spolužákovi, že život má význam. Cesta k nalezení významu se ale zvrtne, hrdinové přicházejí o morálku, respekt i přátelství.
