Kam se ubíral slovenský národ za uplynulých třicet let samostatnosti?
Precizně zpracovaný vhled do dění u našich sousedů a na vývoj vztahu Slováků a Čechů od jednoho z nejuznávanějších českých spisovatelů současnosti.
Před třiceti lety zanikl společný česko-slovenský stát. Každá z obou nových národních společností se, teď už sama, vydala po vlastní cestě. Od té doby se říká, že vztahy obou národů jsou lepší než kdykoli v minulosti. A asi je to pravda, příčiny většiny dřívějších konfliktů odpadly. Víme ale jedni o druhých dost? Neplatíme za to oddělení větší vzájemnou lhostejností?
Spisovatel Pavel Kosatík (1962) se zabývá historií 19. a 20. století. Napsal životopisy T. G. Masaryka, Jana Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Věry Čáslavské, Emila Zátopka a dalších. Je autorem řady knih esejistických, scenáristou televizních cyklů Samizdat a České století.
Ve své předchozí knize Slovenské století (2021) zmapoval vývojový oblouk, který slovenská společnost opsala v letech 1918–1998. Nová kniha dovádí dění na Slovensku do současnosti. Opírá se o přesvědčení, že Slováci se Čechům za tu dobu vzdálili víc, než si Češi stačili včas uvědomit. A že je to oboustranně škoda. Česko-slovenský potenciál možné pomoci a spolupráce zdaleka není využitý na 100 procent. Poučeni třemi dekádami samostatnosti, měli bychom i pod vlivem současných nových geopolitických hrozeb hledat nové cesty k sobě. Jedni druhé potřebujeme ještě víc než kdysi.
Doplněno o 16 stran barevné fotografické přílohy.
brožovaná, 272 stran
nakladatelství Práh
Tuto knihu můžete zakoupit také v elektronické verzi.
Spisovatel a scenárista Pavel Kosatík (1962) je autorem řady monografií význačných osobností české historie a kultury (například Olga Havlová, Pavel Kohout, Ferdinand Peroutka, Přemysl Pitter, Pavel Tigrid, Jarmila Novotná), televizních scénářů a originálních sond do české historie, jako jsou knihy České snění (2010) nebo České okamžiky (2011).
Bestsellerem se stala i Sběrná kniha (2017), jeho knižní rozhovor s Helenou Třeštíkovou. Získal mnohá ocenění, mj. Cenu Toma Stopparda (2001) či Cenu Ferdinanda Peroutky (2009).
Navzdory tolik zdůrazňované vzájemné blízkosti dokáže patrně jen málokterý Čech vyjmenovat více než několik málo slovenských politiků, kteří od rozpadu společného státu spoluurčovali vývoj Slovenska, natož se blíže vyznat v zákoutích slovenské politiky. Známý publicista podává srozumitelný přehled, který českým čtenářům umožní leccos pochopit, veselé čtení to ale vskutku není.