Román Opona je existenciální dystopií s prvky mysteriózního thrilleru. Hlavní hrdina — úspěšný majitel firmy zabývající se umělou inteligencí — si objedná rodinný zájezd do doby nejtužšího stalinismu, aby svou dceru vyléčil z jejího levičáctví. Pořádající agentura slibuje zažít 50. léta, tedy politické procesy, kolektivizaci zemědělství, otrockou dřinu v dolech i budovatelské divadelní hry. Enkláva diktatury leží v městečku kdesi na východě, obydleném pouze najatými herci a komparsisty. Hra na minulost se však postupně vyostřuje a z městečka se stává past. Vyprávění plné absurdity, sarkasmu a zvratů vyvolává otázky: Kam je člověk ochoten totalitě ustoupit? Co je schopen obětovat pro vlastní přežití? A nakolik vůbec touží po svobodě? Opona v sobě spojuje silný příběh se závažným tématem a kořením je jemně dávkovaný vtip.
Opona je druhou knihou Ondřeje Hübla. Debutoval povídkami Hod mrtvou labutí (2018) s originálními příběhy i smyslem pro černý humor.
vázaná, 304 stran
nakladatelství Druhé město
Tuto knihu můžete zakoupit také v elektronické verzi.
Ondřej Hübl (* 1976)
Textař, scenárista a reklamní kreativec, který se podílel mimo jiné na úspěšných spotech pro T-Mobile s Ivanem Trojanem ad., vede v současnosti vlastní agenturu Jinej Gang. Literárně debutoval sbírkou nekorektních povídek Hod mrtvou labutí (2018). Na motivy jedné z nich („Divotvorné hrnce“) napsal s režisérem Miroslavem Krobotem scénář k televiznímu seriálu Zkáza Dejvického divadla (2019). Povídkou „Elév“ přispěl do knižní antologie Krvavý Bronx, sestavené roku 2020 Martinem Reinerem. V roce 2022 mu v nakladatelství Druhé město vyšel román Opona, opírající se o námět režiséra Jiřího Stracha, který plánoval dotyčný příběh natočit jako minisérii.
Ondřej Hübl nás ve svém románovém debutu bere na propracovaný zájezd do nejtužšího komunismu, ale z nostalgické a lehce mrazivé dovolené se záhy stává boj o svobodu a přežití. I když mají dobro a zlo v napínavém příběhu zdánlivě jasně rozdělená místa, postupně se stírají hranice mezi světem před oponou a za ní a vkrádá se otázka: není skutečnost vlastně jedna velká hra?